Živočichové a rostliny povodí Moravy (9)
Vítám Vás u dalšího pokračování záběrů z naší krásné přírody. Kávu pro skvělou pohodu máte určitě již uvařenou, tak pojďme chvíli do světa zvířat zapomenout na naše všední starosti.
Krásná mohutná křídla volavky popelavé nejlépe vyniknou při pohledu zezadu.
Volavka krátce po vzletu, ještě nemá krk v letové poloze.
Tak je to správně, volavka popelavá v letové poloze. Že to tak umí i bez chození do školy a všechny shodně. Žádná nelétá s nataženým krkem jako ostatní ptáci.
Je-li v létě velké teplo, některé volavky vyplazují jazyk, jiné dají křídla před sebe a nafouknou horní část průdušnice, jak je ukázáno v albu „Živočichové a rostliny povodí Moravy (6)“.
Volavka bílá
Počítáte, když nemůžete usnout?
Nemusí navštěvovat seper-hypermarket, spase kus louky a je spokojená. Výhoda nebo nevýhoda?
Stále ostražitý bažant obecný, kohout.
Kohout dorůstá délky 75-90 cm, z toho však připadá až 40 cm na ocas, hmotnost 1,2-1,9 kg. Na nohách má vyvinuté ostruhy. Je zbarven velmi pestře. Jeho peří má bronzový lesk, na hrudi až dočervena, proužky na ocase jsou tmavě hnědé.
Zvláště nápadné je zbarvení hlavy a krku, které je tmavě modré až černé se zeleným nebo fialovým leskem. Na temeni má vztyčitelné péřové růžky a na tvářích masité, jasně červené laloky.
Potrava bažanta obecného je smíšená. Mláďata se živí zejména hmyzem, pavouky a dešťovkami, dospělí jsou však spíše býložraví. Živí se plody, semeny i zelenými částmi rostlin. Polykají poměrně velká sousta do velikosti žaludu. I dospělí bažanti ale chytají hmyz, dešťovky, měkkýše, ještěrky a mláďata hlodavců.
Želva nádherná. Vysoké počty želv v naší volné přírodě jsou způsobeny uprchlými nebo vypuštěnými jedinci tohoto velmi populárního chovného druhu, které je ale krajní nezodpovědností vůči původní přírodě i vůči vypuštěným želvám.
Negativní je hlavně dopad na kriticky ohroženou populaci obojživelníků, jejichž řady v Česku drasticky řídnou. Malá schopnost úspěšné reprodukce u želvy nádherné dříve či později přivede tento druh v středoevropské přírodě k drastickému snížení počtu nebo vymření (viz odborná literatura).
Sedíme-li u rybníka, řeky nebo potoka a před námi vyleze z vody želva, žasneme, kde se zde vzala, nejsme přece v ZOO. A některé jsou dost velké. Dočteme se, že vyrostou do úctyhodných 25-30 cm.
Některé jsou čisté, …
… jiné dost špinavé (i ve stejné vodě). Asi dle toho, jak dlouho jsou vypuštěné.
Moucha letící před želvou má štěstí, že želva sleduje mě. Na chytání letícího hmyzu je překvapivě rychlá.
Stulík žlutý. Kořen roste do hloubky 50 až 200 cm v bahnitém dně. Z kořene vyrůstá stonek a dlouhé stopky listů. Listy a květ plavou na hladině.
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli)
Labutě velké se řadí mezi největší ptáky v Česku. Délka těla 145–160 cm, rozpětí křídel cca 235 cm, hmotnost 8-12,5 kg.
Labutě mají vrozený život v páru, mívají většinou po celý život jednoho partnera. Samotářka je mladá labuť (poznáme podle barvy zobáku), která si teprve partnera najde.
Někdy se labutím podaří vytvořit i náš symbol lásky.
Labutě se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích.  Občas si jídelníček zpestří také starým pečivem a dalšími zbytky potravy, které jim lidé házejí do vody. V malé míře se živí živočišnou potravou, jako jsou různí plži, mlži a hmyz, výjimečně zkonzumuje i malou rybu.
Při konzumaci vodních rostlin se střídají. Jedna hlídá, druhá se v klidu živí. Jedna z výhod života v páru.
Přitahují mě záběry z úrovně hladiny, kde mám ale problém s rychlostí ostření. Zrcadlovky s použitím displeje ostří mnohem pomaleji než při focení s hledáčkem.
Záběr z úrovně pohledu foceného tvora nás více přiblíží do jeho světa, než záběr z nadhledu.
Již několik roků čekám na lepší sněhovou nadílku s následným sluníčkem pro vytvoření stínů. Zatím mohu fotit jen odrazy na ledové hladině.
Zde vzpomínka na leden 2015. Nebylo to to pravé, ale lepší, než letos. Dvakrát napadlo, ale hned roztálo.
Letos mám jen ledovou hladinu.
Jelen evropský. Samci dorůstají 175–230 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 160–240 kg. Nejtypičtějším znakem pro samce jsou parohy, které každý rok, obvykle na konci zimy, shazují. Na jaře jelenům rostou parohy nové.
Pořizujete-li podobné záběry, brzy zjistíte, že zrcadlovka je velmi hlučné zařízení a často předčasně ukončí fotografování.
Jelen se přišel napít, …
… ale voda je zamrzlá.
Poznáte, co jelen provádí?
Svým teplým dechem rozpustil led, vytvořil kaluž a nyní se může napít.
Kde je jelen, je i jeho harém laní. O tom ale někdy příště, aby nebylo celé album jelení.
Vrabec polní. V porovnání s vrabcem domácím konzumuje více semen plevelů než kulturních rostlin a neoklovává ovoce, škody páchané na zemědělských plodinách jsou tak znatelně nižší než u vrabce domácího.
Když na mě vrabčák hodí takový prosebný kukuč, neodolám a dám mu i poslední mé sousto.
Čím je tvor menší, musí být vůči okolí obezřetnější, má více nepřátel.
Vrabec polní je o něco menší než vrabec domácí. Délka těla 12,5–14 cm, rozpětí křídel 21 cm, hmotnost 20–24 g.
Hnízdí jednotlivě i pospolitě. Páry jsou trvalé a setrvávají spolu po několik let.
Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 15–16 dnech. Samostatnosti dosahují 8–10 dnů po vyvedení. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém roce života. Nejvyšší známý věk je 13 let a 1 měsíc.
Saranče měnlivá. Samci dosahují délky těla 13–16 mm, samice 16–23 mm.
Zbarvení těla je velmi variabilní. Nejčastější jsou různé odstíny hnědé barvy, může se však objevit i zelená, šedá, pískově žlutá nebo jiná barva.
Saranče měnlivá má málo vyhraněné nároky na biotop, obývá louky, pastviny, skalní stepi, lesostepi, paseky, okraje polí a cest i různá jiná místa. Preferuje spíše krátkostébelné porosty.
Asi nějaký druh slíďáka.
Ferda Mravenec - práce všeho druhu?
Mravenec asi Formica truncorum – dělnice. Dělnice jsou 5 až 9 mm dlouhé. Žasnu, co vše tento malý tvor dokáže.
Mravenci Formica truncorum obývají celou střední a severní Evropu.
A na závěr mé oblíbené západovky, jezera v Ostrožské Nové Vsi.
Prosvícená jako rentgenem.
Zde mě zaujaly nasvícené stromy na podkladu z tmavé oblohy. Bobři stále pracují, stromy padají jeden za druhým.
Pozadí tvoří vodní hladina.
Opět vodní hladina s odleskem zapadajícího slunce.
Vybízí k posezení a sledování západu slunce, ale foceno letos v lednu, byla zima.
Děkuji za návštěvu alba.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
Album zobrazuje pouze fotky a videa ( z ). - zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Živočichové a rostliny povodí Moravy (9)

Popis

Deváté album.

Období

26.2.2018

Statistiky

  • 58 fotek
  • - zobrazení
  • 180 se líbí

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Zakódované album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Reklama

Další alba autora

Podobná alba

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout
znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIP Změny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotkuvideo tak objeví více lidí.
Živočichové a rostliny povodí Moravy (9)
Komentáře Přidat